Řebříček

Známý též pod názvem myší chvost, patří zcela jistě mezi nejstarší léčivé rostliny. Vyznačuje se nahořklou a poněkud slanou chutí. 

Řebříčkový čaj zlepšuje trávení, odstraňuje pálení žáhy, pomáhá léčit žaludeční neurózu. Podporuje vylučování žaludečních šťáv, pomáhá při žaludečních křečích a blahodárně působí také při léčbě vředových onemocnění žaludku a dvanácterníku.

Dlouhodobější užívání řebříčku se nedoporučuje, neboť obsahuje (stejně jako pelyněk nebo šalvěj) toxický thujon, který může ve vyšších dávkách vyvolávat nervové poruchy.

Čaj na žaludeční potíže:

Vrchovatou čajovou lžičku řebříčku zalijeme čtvrt litrem vařící vody a necháme odstát. Poté přecedíme a pijeme po doušcích ráno a večer po jednom šálku.

Podporuje chuť k jídlu a trávení. Zmírňuje křečovité bolesti v oblasti trávicího traktu, podporuje metabolismus, mírně odvodňuje, zlepšuje tvorbu žluči, působí protizánětlivě. 

Řebříček obecný sbíráme nejlépe za pravého poledne, kdy je obsah silic a dalších cenných látek nejvyšší. Používáme nůžky a květenství odstřiháváme i s velkým kusem stonku, bude se posléze lépe sušit . Z nastřihaných květů tvoříme svazečky, které sušíme na větratelném a světlém místě. Aby se nerozpadaly, sbíráme květenství těsně před rozvinutím nebo čerstvě po něm.  

Řebíček - více než 4 000 let dlouhá historie léčebného užití

I když řebříček obecný vnímáme spíše jako naši středoevropskou bylinku, první kroky v medicínském použití udělal před 4000 lety v dálné Číně. Právě tady ho věšeli lidé do oken jako ochranu proti mnoha druhům nemocí, včetně tolik obávaného moru.

Ruku v ruce s tím šlo i použití drcených listů nebo přímo vylisované šťávy z řebříčku, jež dokáží zastavovat lokální krvácení a urychlují hojení ran. Přinášejí úlevu také při menstruačních bolestech, křečích vnitřních orgánů i při nejrůznějších alergiích. Není ovšem vhodný na trvalé užívání a vyhýbat by se mu měli lidé, alergičtí a jiné zástupce čeledi hvězdnicovitých.

Řebříček lze užívat vnitřně ve formě odvaru, i zevně jako sedavou koupel. Ukážeme vám osvědčené recepty pro oba případy.

Řebříčkový odvar - recept

Na odvar budete potřebovat dvě rovné kávové lžičky sušených květů a šálek horké vody. Přelijte a nechte 10 minut odpočívat pod pokličkou. Pijte 3x-4x denně, podle intenzity obtíží. Při menstruačních obtížích začněte s jeho užíváním 1-2 dny před očekávaným začátkem periody. Kromě ní se uplatní také při :

• žaludečních, střevních a žlučníkových křečích,
• žaludečním zánětu,
• povzbuzení i chuti k jídlu,
• zánětu ledvin nebo močového měchýře.

Pro použití v posledním případě je nutné použité množství řebříčku navýšit na tři rovné lžíce sušené druhy - zvyšuje totiž množství množství moči, což je při zánětech močové soustavy velmi žádoucí. Pamatujte také na to, že řebříček obecný se používá jako akutní pomocník, jeho preventivní užívání vhodné není. Jakmile vaše obtíže ustoupí, přejděte na jinou bylinku.

Řebříčkový odvar - recept

Při menstruačních křečích či křečích hladkého svalstva lze působení řebříčku zintenzivnit díky teplé koupeli. Tu připravíte ze 100 gramů sušených květů a 20 litrů vody. Do velkého hrnce vhoďte řebříčkovou drogu, počkejte, až voda začne vřít, a poté odvar sundejte z plamene a zakryjte pokličkou po pěti minutách sceďte a použijte jako sedací koupel. Neměli byste v ní však setrvat déle než 20 minut.

Odvar můžete použít také k ošetření menších cévních poranění. Do mírně vychladlé tekutiny stačí namočit obvaz a přiložit ho na ránu. Přiložte na půl hodiny, poté podle potřeby vyměňte. Ve volné přírodě lze použít i podrcené listy, volně přiložené na ránu. Neměly by však být příliš zaprášené - například z okrajů cest.

Použití řebříčku v kuchyni

Ale z léčivé natě řebříčku není třeba připravovat jen odvary. Stejně dobře poslouží i jeho svěží čerstvé lístky coby kulinářská pochoutka. Stačí je nasbírat brzy na jaře, později už budou příliš hořké. Dobrým vodítkem je jejich barva - čím tmavší jsou, tím větší hořkost obsahují.

Jarní řebříček se skvěle hodí do salátů i do studených míst. Jeho chuť ještě není příliš výrazná, zato vzhled dokonale oslnivý. Koneckonců ne nadarmo nazývají na jihu Evropy jeho listy poeticky Venušiny řasy. Ale zubaté lístky snesou i tepelnou úpravu, takže pokud si chcete ozvláštnit bramborou kaši nebo jiná zeleninová jídla či masové polévky, jsou tím pravým přesně pro vás.

Mladé listy řebříčku se doporučují i jako osvěžující jarní kúra - stačí jich každý den po dobu jednoho týdne spořádat menší hrst. A to buď najednou nebo v průběhu dne jako součást jídel,. Třeba v lahodném smoothie je ani nepoznáte.

Ovšem jarem sezóna řebříčku nekončí. Pokud v kuchyni rádi experimentujete, určitě si pochutnáte i na hořkých starších listech. Nelze všeobecně říci, jak hořký zážitek to bude, ovšem všeobecně platí, že čím pozdější sběr a sušší stanoviště, tím hořčí nakonec výsledek bude. Oceníte ho zejména u pečených a dušených mas, v polévkách, houbových směsích či bramborácích. Doporučujeme však listy používat spíše jako surovinu určenou pro vyvaření, a ne k přímému servírování. Zacházejte s nimi stejně jako třeba s bobkovým listem - na chvíli vložte, později opatrně vyjměte.

A zatracovat nemusíte ani listy sušené - nadrťte je jako koření a přidejte všude tam, kde si podle vás zaslouží výsledná chuť pokrmu trochu prohloubit nebo zintenzivnit. V tomto ohledu vás listy řebříčku příjemně překvapí i ve slaných těstech.

Náš tip: nasbírané listy vydrží ve vlhké textilii několik dní, pokud je uložíte do lednice, můžete také nařezat více květních stvolů s listy a ozdobit si jimi kuchyňský stůl. Ve váze s vodou mají velmi dlouhou trvanlivost, a listy můžete odebírat podle potřeby - vyhněte se ovšem kulinářskému užití okrasných zahradních odrůd. Ty nejsou ani dobré ani zdraví prospěšné. Květy řebříčku obecného lze rozebrat na jednotlivé trubičky a využít je jako jedlou dekoraci.